"Nemoc na nás nesedne, aby nás trápila, ale abychom se zastavili, zamysleli a něco se naučili."

H. Synková

Workoholismus v Česku (pro Lidové noviny)

 Podle různých evropských statistik mají Češi sice druhý nejdelší pracovní týden, jsou ale  velmi málo produktivní. Eurostat nás v první dekádě 21. století řadil na druhé místo za Islanďany, pokud jde o množství času strávené v práci, ale Evropská nadace pro zlepšení životních podmínek EIRO v roce 2010 uvedla, že průměrný Čech v práci stráví nepracovními aktivitami až 30% času, což je opět téměř nejvíce v celé Evropě. Pouze z těchto dat jistě nelze usuzovat, že by se workholismus v českých podmínkách objevoval

méně často než u jiných evropských národů. Jisté však je, že v Česku  představuje „závislost na práci“ okrajový problém ve srovnání zejména se závislostí na alkoholu: počet závislých na etanolu stoupl v Česku na 700 tisíc dospělých, dalších 800 tisíc je rizikem alkoholové závislosti vážně ohroženo a stoupá počet děti konzumujících alkohol. Češi se tak stali spolu s Brity, Dány a Iry na alkoholu „nejzávislejšími“ Evropany.

 

Ani Mezinárodní klasifikace nemocí neregistruje workholismus jako výjimečný problém a nezařazuje ho jako samostatnou jednotku do skupiny nemocí. Protože  nesplňuje ani základní kritéria pro stanovení diagnózy závislosti, zůstává jeho místo mezi poruchami chování.

Přesto se workholismu věnuje poměrně velká pozornost. Na internetu je možné nalézt několik testů, kterými si můžeme ověřit, do jaké míry jsme workholiky a nakolik ještě dokážeme zdravě odpočívat. To je totiž jedna ze základních charakteristik, která odlišuje workholismus od „obyčejné“ pracovitosti. Workholik zanedbává své zájmy, vztahy s blízkými lidmi,  postupně  tráví v práci více a více času. Při nemožnosti vykonávat práci zažívá pokles nálady,  pociťuje podrážděnost, nemůže se soustředit, někdy se u něho objevují psychosomatické obtíže.  Typická je také snana udržet i o víkendech nebo na dovolené kontakt s pracovním místem, s kolegy i s pracovními povinnostmi.

Lehké stavy workholismu je možné většinou zvládnout bez léčby, když si člověk zkrátka uvědomí, že už to s prací přehání. V případech, kdy se jedná skutečně o těžkou poruchu, která vyžaduje pomoc odborníka, je hlavním léčebným přístupem psychoterapie, buď ve formě krátkodobého poradenství anebo i v dlouhodobé léčbě zaměřené na sebepoznání a zkvalitnění všech oblastí života. Velké opatrnosti je třeba při léčbě farmaky tam, kde  workholismus doprovází například skutečnou depresi. Pozitivní účinek antidepresiv, zejména při absenci psychoterapeutické léčby, může ještě posílit nezdravé chování.  Hrozí tak nebezpečí, že se workholik s vylepšenou náladou bude ještě více přetěžovat, což může například negativně ovlivnit jeho celkovou obranyschopnost.

Martin Konečný

březen 2012

 

Kde mě najdete?

Adresa: Pod kaštany 3, Praha 6 (100m od metra Hradčanská)

Telefon:

Twitter:

Email:

737 444 577

@Markon612

18strela@gmail.com

 

 

Přihlášení