"Nemoc na nás nesedne, aby nás trápila, ale abychom se zastavili, zamysleli a něco se naučili."

H. Synková

O pražské kavárně a české hospodě

pro NFPK, květen 2016

   Máme v Čechách hezké úsloví: pro stromy nevidět les. Jednotlivé české korupční aféry jako by zakrývaly korupční „superaféru“, která se odehrává přímo před našima očima, ale buď o ní nechceme vědět, nebo ji skutečně už ani nevnímáme. Pojmenovat ji právě teď, kdy prezident a vicepremiér zřejmě rozehrávají politickou hru o zestátnění veřejnoprávních médií, je nanejvýš důležité.

   Na straně korumpovaných v této aféře stojí všichni obyvatelé Česka, korumpujícími jsou lobby výrobců a zejména ministr financí, který na počátku roku navrhl snížit již tak velmi nízkou spotřební daň u piva a tedy de facto dále zlevnit nejprodávanější alkoholický nápoj. Ve hře nejsou jen miliony korun, ale především litrů čistého alkoholu spotřebovaného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku každý rok. Při tom množství lihu konzumovaného v přepočtu na hlavu se v Česku od 30. do 90. let minulého století zvýšilo 3x a do dnešní doby dokonce více než čtyřikrát! Příčinou tohoto nebezpečného jevu je  nízká cena alkoholu, na kterou jsou – podle druhu nápoje – nasazeny jedny z nejnižších spotřebních daní v Evropě. Například česká spotřební daň na pivo je 8. nejnižší v EU a od té vůbec nejnižší (rumunské) se liší jen o několik desítek haléřů, zatímco od té nejvyšší (norské) o několik desítek korun. I když se můžeme utěšovat, že ve třech posledních letech spotřeba alkoholu v Česku mírně klesá (zřejmě v souvislosti s metanolovou aférou, která začala v roce 2012), je hrůznou skutečností, že se Češi, Moravané a Slezané vyšvihli na první příčku tabulek Světové zdravotnické organizace, která ve své poslední zprávě za rok 2011 sleduje jak spotřebu, tak i počty paicentů se závislostí na alkoholu podle věku uživatelů. Vinen tím vším není pochopitelně jediný ministr (kromě Babiše propagoval snížení téže daně před časem také lidovecký ministr zemědělství Jurečka), ale všechny předchozí pravicové i levicové vlády, které ponechaly spotřební daň na alkohol zděděnou po komunistických vládách na nebezpečně nízké úrovni.

 

    Ano, už za komunistů se říkávalo: „Režim nepadne, dokud bude v Čechách levné pivo a na Moravě se bude vinařit a pálit slivovice!“ A kolikrát si i dnes povzdychneme: „Takový politický skandál by jinde neprošel, ale v Česku ani pes neštěkne“. Mimochodem, už jste někdy dali svému psovi vychlemtat pivo? V závislosti na množství se u čtvernožce projeví nejprve opilá chůze, pak slabost, následuje její prohloubení do celkového útlumu, v kterém nebohé zvíře leží a nereaguje na povely, po něm nastoupí letargie, v níž pes nereaguje na své jméno, ale jen na bolestivé podněty, postupně se rozvine kóma, kdy šelma nereaguje ani na bolest, a nakonec nastane smrt. Čtyřnohý přítel člověka ani neštěkne už od prvního stádia opilosti. Velmi podobné účinky má ovšem alkohol i na jeho dvounohého pána, jen tolerance k etanolu u něho bývá samozřejmě větší a dávky alkoholu na kilogram váhy proto musí být vyšší.

     Pokud jste ministrem financí v České republice a rozhodnete se dosáhnout toho, aby páníček té nevinné šelmy také „ani neštěkl“, stačí snížit spotřební daň na nejrozšířenější druh alkoholu. Pak se můžete spolehnout, že vám projde bez jakéhokoliv protestu prakticky cokoliv. Můžete tak začít s prezidentem například prohlašovat, že veřejnoprávní média bude zřejmě lepší zestátnit. Vůbec nic se nestane! Pár outsiderů možná napíše několik nesouhlasných článků do novin nebo na nějaké webové stránky. No a co? Stejně je nikdo nečte. Autory stačí nějak zesměšnit, třeba je začít titulovat jako „pražskou kavárnu“, jako to dělá prezident Zeman. Všimněte si: slovo „kavárna“ zní v českém prostředí naší doby tak nějak nepěkně, téměř hanlivě: u nás se přece chodí do hospody, do žádné kavárny! Do kavárny zajdou tak možná ještě důchodkyně, pokud jim na to vystačí důchod, který jim stát vyplácí. A také několik pisálků a jiných nespokojenců. Ostatní páníčkové utřou pěnu od úst a je jim srdečně jedno, jestli budou média státní nebo veřejnoprávní. „Je v tom vůbec ňákej rozdíl? Hospodo, ještě jedno pivo! Na zdraví!!“

    Podle současného poznání vědy je etanol (lidově označovaný jako alkohol) silně návykový neurotoxický jed s anxiolytickými a euforizujícími účinky v prvním stádiu opilosti, který ve vyšších dávkách způsobuje otravu, v krajním případě i kóma a smrt. Návyk na alkohol se projevuje jednak potřebou jeho dávky zvyšovat, jednak psychickými i tělesnými obtížemi, které jsou na počátku mírné a během let se stupňují. Alkohol patří mezi silné depresogeny, navozuje depresi a úzkost, a kromě mozku poškozuje nejvíce játra, slinivku, srdce a periferní nervy. Závislost na této látce způsobuje v prvních stádiích rozvrat sociálních vazeb a nakonec vede až k alkoholové demenci s těžkým poškozením celé nervové soustavy. Řada lékařských kapacit mylně doporučuje nízké dávky alkoholu s odkazem na různé ať údajné či skutečné pozitivní účinky etanolu bez upozornění, že se jedná o nebezpečnou a celkovému zdraví škodlivou drogu. Podobají se tak dealerům heroinu, kteří by mohli připomínat příznivý efekt opiátů například na snižování váhy. Jediným skutečně správným lékařským doporučením je neužívat alkohol vůbec nebo ho užívat s největší opatrností a výjimečně. Lékaři by se měli zasazovat za zpřísnění podmínek prodeje etanolu a za zákaz jakékoliv reklamy na tuto nebezpečnou látku. Nejčastějším omylem laiků je pak domněnka, že alkohol v krvi zůstává pouze několik hodin. Ve skutečnosti se etanol v závislosti na množství, pohlaví, hmotnosti a dalších faktorech může vylučovat z těla i několik dnů. I užívání 2-3x týdně tak může vést v podstatě k trvalému stavu ovlivnění centrální nervové soustavy touto drogou.

   Že se český ministr financí pokouší získat popularitu proklamacemi o možném snížení ceny piva, není jen populistické. Za současného stavu konzumace alkoholu v Čechách a na Moravě se jedná o trestuhodný hazard se zdravím jednotlivců i celého národa. Tak jako kdysi komunisté si chce  předseda hnutí ANO zajistit lacinou podporu k uskutečňování svých mocenských cílů, mezi něž zřejmě patří i dosažení politické kontroly nad veřejnoprávní televizí a rozhlasem ve spolupráci s prezidentem. To se jim může podařit, zatímco se bude národ věnovat pití piva, vína či slivovice, protože občané pod častým vlivem etanolu rezignují na své občanství, na občanské a vlastně i jakékoliv skutečně osobní postoje.

    Pokud nám jde o udržení demokracie v této zemi, pokud chceme zabránit politickému obratu směrem k autoritářskému režimu (jako to hrozí v Polsku a Maďarsku, kde vlády usilují o převzetí kontroly nad médii již delší dobu), musíme nezbytně napravit chyby z minulých let. Je nutné nejen zabránit zestátnění veřejnoprávních médií, ale také požadovat nepopulární zvyšování spotřební daně na všechny druhy alkoholických nápojů s cílem radikálně snížit jejich spotřebu především u mladých lidí. Po desítky let alkoholem decimovaný národ je třeba začít skutečně vzdělávat, dokončit reformy, které povedou k obnovení sebevědomí národa a jeho vědomí evropské identity. Toho lze docílit jen investicemi do školství, zvýšením platů učitelů a vysokoškolských pedagogů (financovaným například ze zvýšené spotřební daně na alkohol) a reformou celé vzdělávací soustavy. Dalším krokem by jistě měl být zákaz reklamy na všechny druhy alkoholu nejen ve veřejnoprávních médiích, protože reklama korupci alkoholem legitimizuje, když ji prezentuje jako běžnou spotřebu.

   Je zkrátka třeba vzít naprosto vážně slova o tom, že alkohol je ze společenského hlediska nejnebezpečnější drogou vůbec, a nedovolit pokračování desítky let trvající korupce obyvatel Česka podle pravidla mocných: „Snáze se vládne v zemi, v níž je dostatek levného alkoholu!“

Martin Konečný

 

 

 

 

 

Kde mě najdete?

Adresa: Pod kaštany 3, Praha 6 (100m od metra Hradčanská)

Telefon:

Twitter:

Email:

737 444 577

@Markon612

18strela@gmail.com

 

 

Přihlášení